Únor 2012

Přísloví praví "Chytrému napověz, hloupého trkni." Jenomže ty bys na následky utrkání asi chcípl, než by ti vůbec něco došlo.

28. února 2012 v 19:57 | Lily Infinity |  Horse's head in my bed
Na úvod takový vzkaz, který se týká jednoho jediného člověka. Vzhledem k tomu, že jsi, vole, zjistil, kde teď sídlím, bude kvůli tobě článek mít tempo chcípajícího pudla. Jistě jsi spokojen se svou stalkovací prací a táhni do záchodu.

Když ho miluješ, není co řešit.

Už jsem skoro zapomněla na ty pocity, které se odehrávají krátce po tom, co budík přeruší má snění. Kdyby mě radši budila kočka, umí tak jemně vytáhnout všechny věci z poliček během pár vteřin a vytrhnout mě ze sna okamžitě, zvuk budíku do něj nejprve vleze, potom ho celej posere a pak vás ještě, jako vrchol drzosti, vážně probudí. Vracím se pomalu do normálu a mně, mýmu tělu, ani komukoliv jinýmu se to nelíbí.

Představování představ.

26. února 2012 v 22:39 | Lily Infinity |  Horse's head in my bed

Realita je vždycky někde uprostřed.

Asi tak, jako když sahám přes sáček na syrový maso. Zní to úchylně, ale vždycky mě to nějak bavilo, je to příjemný. Vlastně jsem vždycky měla za to, že všichni milujou sahání na syrový maso skrze sáček. Pravda je však krutá.


Eat Pray Love

24. února 2012 v 21:39 | Lily Infinity |  Horse's head in my bed
V for Vendetta je naprosto dokonalý a pravdivý film, jeden z mých nejoblíbenějších. Jenomže proč znát pravdu, když můžeme znát lež, žejo.

Vrámci špatnosti se mám velmi dobře. Až do včerejška jsem byla ostatečně izolovaná od společnosti, takže sice se zadrhávám v řeči, koktám a divně se směju, ale taky nikoho neseru, tudíž přežívám, ačkoliv s akutním pocitem nemilovanosti. I to přijde. Ne, Lil, nepřejde. Dnešní den probíhal ve stylu "Neberu kokain, seru na vás a potřebuju olajkovat spoustu fotek".

Když si připadám zbytečná teď, zajímalo by mě, co přijde v důchodu.


Chceme.

22. února 2012 v 22:36 | Lily Infinity |  Horse's head in my bed
Miluju zvuk padajících mincí. Ranní spěch na chodbě ve škole, jak je u automatu na kafe prázdno a vedle něj nová zrůdnost, automat se žrádlem. A jak samoobslužná pokladna v Tescu vrací mince po jednom, tohle bych mohla poslouchat pořád. Někdy si přeju, aby tam měl jen koruny a vracel mi je třeba půl hodiny. Dobře, to ne, rozflákala bych všechno nedočkavostí. Tak či tak, mám ráda ten zvuk automatů. A ten náš školní, vždycky se o to kafe opařím.

Dnes jsem tam byla.

Je pravda, že po dvou měsících stabilního nicnedělání jsem musela začít chodit do školy aspoň na pár hodin týdně. Nijak mě to neštve, ale taky netěší. Není tam nic na koukání a k tomu bude spousta lidí na konci roku odcházet. Ne, vážně mi chybět nebudou. A na školní fotce aspoň bude víc místa.
Jo a taky jsem se díky reklamě dozvěděla, že ve slově "suprise" mi chybí R. Správně je surprise. To mě ta angličtina chce jednou sežrat, nebo co?


I think that women just have a primeval instinct to make soup, which they will try to foist on anybody who looks like a likely candidate.

21. února 2012 v 0:30 | Lily Infinity |  Horse's head in my bed
Strašně, ale naprosto strašně zbožňuju britský komiky. Nejen komiky, ale i hudbu. V posledních dnech se moje ultraímou tvrďácký srdce zabouchlo do Lily Allen. Je naprosto úžasná, popová scéna potřebuje víc takových lidí. Lidí, který nesežere sláva, protože byli sežraní už dávno před tím.